Komoditní spready 1: Co jsou komodity a čím jsou zajímavé?

Pro mé čtenáře a pro komoditní nadšence píšu články již dva a půl roku. Najdete v nich obrovské množství mého know how, mých postupů, rad a aktuálních analýz. Hodně se mě ale ptáte i na úplné základy. Celkem to chápu, protože v tom množství článků je asi obtížně hledat ty základní myšlenky. Proto jsem se rozhodla vytvořit ucelený seriál článků o komoditách a spreadech od úplných začátků.

Dnešním tématem bude: proč jsem si pro obchodování vybrala právě komodity?

Čím jsou zajímavé? Přiznám se, že jako první mě do světa komodit vedl vnitřní pocit. Schválně, co cítíte, když slyšíte slovo káva, kakao, cukr, nebo kukuřice, pomerančový džus. Myslím si, že jsou to moc příjemné věci, které si spojujeme s každodenním životem – oblíbené ranní kakao (najdete v něm hned tři komodity – kakao, mléko, cukr), odpolední kafe s kouskem čokolády nebo vynikajícím sladkým dortem. V létě vařená nebo pečená kukuřice, nebo třeba osvěžující pomerančový džus, slaný popcorn v kině, atd.

Samozřejmě komodit je mnohem více. Patří sem také pšenice, sója, bavlna, maso nebo drahé kovy, atd. Ke komoditám patří také benzín, který pravidelně tankujeme, nebo ropa, která je součástí mnoha potřebných věcí. Všechny komodity jsou rozděleny do skupin:

• energie
• zrniny
• maso
• drahé kovy
• softs
• mléčné výrobky

Když jsem hledala tu správnou cestu ve světe burzy, komodity mi nepřipadaly tak cizí a lákalo mě dozvědět se o nich víc. To je tedy první důvod z hlediska mých pocitů, proč mě komodity zaujaly hned na začátku.

Dalším důvodem je praktická stránka věci

Cenové pohyby komodit totiž mají smysl. Nejedná se jenom o nějaký virtuální derivát, akcii, nebo něco podobného. Jedná se o skutečné fyzické věci, které lidé potřebují a po nichž existuje hmatatelná nabídka a poptávka. Když například přijde abnormální sucho, sklizeň kukuřice bude zřejmě špatná a její cena poroste. Když naopak farmáři zasejí více kukuřice než obvykle, její cena půjde spíše dolů. To určitě znáte ze života – když je něčeho hodně, zpravidla je to levnější. Naopak když je něčeho málo a je o to velký zájem, cena roste (nedávný příklad s máslem v ČR nebo SR).

Určitě se ale cena komodity nemůže na příliš dlouhou dobu dostat mimo realitu. Shora je cena omezována snižující se poptávkou. Když je něco moc drahé, lidé toho začnou nakupovat méně. Máslo třeba za 60 Kč ještě koupíme, ale za 200 Kč už asi ne. Poptávka se tedy při vysokých cenách logicky snižuje. Naopak příliš nízká cena tlačí na snižující se nabídku. Když by byla třeba kukuřice hodně levná, farmářům se již nevyplatí ji pěstovat. Kukuřice tak bude v konečném důsledku méně. Opět se tedy dostáváme na začátek – málo zásob vede k vyšší ceně.

Jak vidíte, dává to smysl a vše má svůj důvod. Když se z trhu vytratí rovnováha, dříve nebo později můžeme očekávat, že se trh opět narovná. A to je přesně to, co mi vyhovuje. Vždy jsem měla ráda věci, které si dokážu jednoduše a logicky vysvětlit bez toho, aniž bych musela vymýšlet něco složitého.

Co nás čeká příště?

V dalším díle seriálu vysvětlím, jakým způsobem se nejčastěji komodity na burze obchodují. To budeme později potřebovat k tomu, abychom pochopili co je komoditní spread.