Komoditní spready 12: Jak je možné vydělat na netrendujících trzích?

Po přečtení nadpisu článku si možná říkáte, že to není možné. Na něčem, co se nehýbe, přece nelze vydělat. U interdelivery spreadů to ale skutečně možné je. Samozřejmě je nutné dokonale pochopit princip chování spreadů a také strukturu trhu.

Pokud jste dobře porozuměli předchozím dílům spreadového seriálu, tak již možná tušíte, kde je “zakopaný pes”. V článku o spotové ceně jsem v podstatě prozradila princip pohybu spreadů. Pojďme si to trošku připomenout.

Spotová cena

Spotová cena je cena komodity s okamžitým dodáním. Na term structure působí jako magnet. Tudíž nejvíc přitahuje bližší kontrakty. To znamená, že když spotová cena roste, zpravidla nejvíce rostou bližší kontrakty. Když spotová cena klesá, opět nejvíce klesají bližší kontrakty.

Dobrá. Ale co když se spotová cena nebude pohybovat nahoru ani dolů? Jinak řečeno, trh se bude hýbat jenom do strany.

Jak jsem již psala, spotová cena představuje cenu komodity s okamžitým dodáním. Zde tedy logicky nejsou zahrnuty žádné skladovací náklady. A proto v normálním trhu, když se nic zvláštního neděje, jsou vzdálenější kontrakty postupně dražší (trh je v contangu). Projevují se zde skladovací náklady.

Ale pokud se spotová cena nehýbe, kontrakty musí postupně konvergovat k term structure, tzn. přibližovat se samovolně ke spotu. Protože čím blíže jsme k expiraci, tím méně je nutné platit za skladování podkladové komodity s budoucím dodáním. Proto se postupně rozdíly mezi spotem a futures zmenšují.

Tady si opět vzpomeňte na spojitost s magnetem. Nejrychleji ke spotové ceně padají bližší kontrakty. Pokud tedy stále mluvíme o contangu. Spready mezi kontrakty se proto časem rozšiřují i bez toho, aby se spotová cena hýbala nějakým směrem.

Jaký spread zvolit?

Bear spread nebo bull spread? Představte si situaci, kdy se trh nachází v contangu a spotová cena se několik týdnů nebo měsíců pohybuje v určitém menším cenovém rozpětí, tzn. výrazně netrenduje. Za tuto dobu bližší kontrakt (řekněme prosincový kontrakt na kukuřici) postupně konverguje ke spotu. Konverguje ale rychleji než vzdálenější kontrakt (například březnový kontrakt z následujícího roku).

Nepřipomíná vám to něco? Jestli ne, vraťte se k tomuto dílu seriálu. Když očekáváme, že bližší kontrakt klesne rychleji v porovnání se vzdálenějším, zvolíme strategii bear spread. To znamená, že bližší kontrakt prodáme a vzdálenější nakoupíme jako pojistku. V našem příkladě na kukuřici tedy vznikne spread ZCH19-ZCZ18.

Pokud je contango dostatečně silné, může se dokonce stát, že bear spready rostou i přes mírný růst podkladu. Což je neobvyklé, protože v takovém případě by měly růst naopak bull spready. Jedním z pěkných příkladů je často káva. Tento trh je v drtivé většině času v contangu, co můžeme vidět na contango histogramu.

Na dalším grafu můžete vidět příklad toho, kdy bear spread rostl (modrá křivka) a cena kávy rostla dokonce poměrně výrazně (fialová křivka).

Tyto neobvyklé pohyby bear nebo bull spreadů jsou velmi užitečné i pro obchodníky samotných futures. Chování struktury trhu totiž často napoví, co se děje jakoby “za oponou”. Jinak řečeno, změny na pozadí trhu, které se na samotné ceně podkladové komodity ještě neprojevily. Můžeme tak lépe předpovídat budoucí cenové pohyby podkladu.

Co nás čeká příště?

Příště se podíváme na to, co jsem slíbila již v minulém díle – jakou kombinaci kontraktů v konkrétní situaci a na konkrétním trhu zvolit? Jak postupovat a čím si pomoct.