Komoditní spready 14: Co je sezonalita?

Po třinácti dílech spreadového seriálu máme perfektní základ k obchodování komoditních spreadů. Teď můžeme přejít na konkrétní analýzy, které používám při výběru obchodů. V posledním dílu jsem nakousla sezonalitu a dnes s ní budu pokračovat. Sezonalita ke spreadům bezpochyby patří. Paradoxně ji ale spíše řadím k druhořadým faktorům při výběru konkrétních spreadů. V následujících dílech vám postupně vysvětlím můj přístup.

Sezonalita a počasí

Sezonalita je v podstatě velmi jednoduchá a dokonce přímo souvisí s našimi životy. Prvním typickým příkladem je změna teploty během roku, která ovlivňuje každého z nás. Spojím to například s vytápěním. V zimě je během roku nejchladněji a naše výdaje na topení jsou logicky nejvyšší. Na jaře počítáme s tím, že teploty začnou postupně růst. Naše výdaje na topení proto začnou klesat. V létě je nejtepleji, zpravidla nemusíme topit vůbec. Na podzim ale začíná opět chladnější období a výdaje začnou opět postupně narůstat. Tímto způsobem se to každý rok opakuje velmi podobně. Nemluvím ale o změnách na den přesně! Nebo o přesných hodnotách teplot v konkrétních měsících.

Sezonalita a rajčata

Dalším mým oblíbeným příkladem jsou rajčata, přesněji řečeno jejich ceny. Určitě jste si všimli, že v zimě jsou rajčata nejdražší. Neprobíhá totiž pěstitelská sezóna. Většina rajčat je z dovozu, což se odráží také v jejich ceně. Naopak na jaře, kdy tuzemští zahrádkáři začínají do supermarketů dodávat více zeleniny, mají ceny tendenci postupně klesat. Léto je cenově nejlepším obdobím, protože je všude rajčat dostatek. I zde platí, že tento cenový vývoj se opakuje každý rok. U rajčat ale také nemluvím o konkrétních cenách, pouze o změně a pohybu ceny.

Sezonalita a komodity

Stejně to funguje i u komodit. Čím je na trhu určité komodity více, tím je její cena nižší. Naopak, když je komodity na trhu méně (případně poptávka převyšuje nabídku), cena se zvyšuje. To je podstatou pohybu ceny komodit a zároveň základem pro vznik sezonality. Odborně řečeno, jedná se o cyklické opakovaní nerovnoměrného rozložení nabídky a poptávky v čase.

Typickým příkladem kolísání nabídky v průběhu roku jsou zrniny. V předchozím díle jsme se bavili o kukuřici. Na term structure jsme si ukazovali její cyklické zvlnění z důvodu nových sklizní. V případě poptávky je typickým příkladem plyn nebo topný olej. Term structure plynu můžete vidět na následujícím grafu. Opakující se výrazné zvlnění je patrné na první pohled. Všimněte se, že trh očekává nejvyšší ceny plynu v zimních měsících kvůli zvýšené poptávce z důvodu vytápění.

Jednou se tedy bavíme o změně nabídky, jindy o změně poptávky. Vše ale spojuje jedna věc – vliv klimatu. Sezonalita je zapříčiněna různými vlivy. Ale tím nejčastějším jsou změny v počasí. A proto sezonalita tak dobře funguje. Protože je založena na přírodních cyklech. Ale je potřeba dát si velký pozor na správné uchopení. Sezonalita dobře funguje v rámci nějakého velmi přibližného období. Nefunguje na den přesně. Nebo se někdy dokonce nemusí projevit vůbec. Není jasně dané, že přesně zítra budou ceny rajčat nejnižší nebo že přesně prvního prosince napadne první sníh.

Hned na začátku při zkoumání sezonality je velmi důležité uvědomit si tento fakt. Mnoho obchodníků i přesto používá pouze sezonalitu a na ní má založen celý obchodní systém. Určitě nechci význam sezonality podceňovat. Na základě ní vzniklo mnoho různých postupů a metod pro optimální časování vstupů a výstupů z obchodu. Ale samotná sezonalita podle mě nestačí!

Na co se můžete těšit příště?

Příště budeme pokračovat ve zkoumání sezonality. Její použití je sice jednoduché, ale přece jen je tu ještě pár věcí, které bych vám ráda sdělila. Například které grafy sleduji a jak s nimi pracuji.