Komoditní spready 9: Spotová cena

V minulém díle našeho spreadového seriálu jsem vás navnadila na to, že se již naučíme sestavovat spready. Uvědomila jsem si ale, že nám přece jenom zbývá pochopit ještě jednu velmi důležitou věc – konvergence futures kontraktů ke spotové ceně. Jedná se totiž o klíčový prvek k pochopení směru pohybu spreadů.

Co už známe

• Co jsou spready
• Proč interdelivery spready vůbec existují
• Jak se spready obchodují
• Jak je možné, že se interdelivery spready mění

Skvělé, základ máme dobrý. Dnes si k tomu ještě přidáme další vysvětlení – konvergence křivky term structure ke spotové ceně. Pokud jste pojem “spotová cena” ještě neslyšeli, nebojte se, všechno si postupně vysvětlím.

Spotová cena

Vrátím se k futures kontraktům. Jejich cena odráží nějakou očekávanou budoucí cenu. Spotová cena je naopak cena komodity s okamžitým dodáním. Je to stejné, jako když si vzpomenete, že potřebujete k obědu okamžitě rajčata. Zajdete do obchodu a koupíte je. Přeneseno do terminologie komoditních trhů – rajčata koupíte za spotovou cenu.

Není to ale zas tak jednoduché, protože spotových cen je mnoho. Stejně jako se rajčata prodávají v mnoha obchodech ve vašem okolí (a za různé ceny), tak i fyzických trhů pro určitou komoditu je více. Spotové ceny se proto můžou lokálně lišit. Nedá se například paušálně říct, že aktuální spotová cena kukuřice je 4 dolary za bušl.

Popravdě ale spreadový obchodník ani nepotřebuje spotovou cenu přesně znát. To, co je pro nás důležité, je vědět, kde se spotová cena přibližně nachází:

Pokud je trh v contangu, zpravidla je spotová cena POD křivkou term structure. Pokud je trh v backwardation, spotová cena je zpravidla NAD křivkou term structure.

V své podstatě je to logické. Když chceme okamžitě nakoupit třeba kukuřici, prodejce již nemusí komoditu dále skladovat. Proto její cena nemusí obsahovat náklady na skladování. Pokud je tedy trh v normálním stavu, tzn. že kukuřice je dostatek a term structure je v contangu, není důvod, proč by měla být spotová cena vyšší než ceny futures kontraktů. A proto se zpravidla nachází pod křivkou term structure.

Červená přímka znázorňuje předpokládané umístnění spotové ceny.

Pokud je ale trh v backwardation, situace je jiná. Jak jsem již popisovala, backwardation nastane, pokud na trhu náhle vzroste poptávka po komoditě nebo je problém na straně nabídky. V takové situaci chtějí mít kupující jistotu, že komoditu získají a jsou ochotni si za ni připlatit. Proto jsou ceny bližších futures kontraktů nejdražší a logicky má nejvyšší cenu komodita s okamžitým dodáním. Z toho důvodu je spotová cena v takovém případě většinou nad term structure.

Červená přímka znázorňuje předpokládané umístnění spotové ceny.

Spotová cena jako magnet

A teď souvislost se spready. Spotová cena působí na křivku term structure jako magnet. A jak jistě víte, magnet nejvíce přitahuje předměty, které jsou mu nejblíže. Spotová cena přitahuje celou křivku term structure, ale nejvíce ovlivňuje nejbližší kontrakty. Odborněji řečeno, křivka term structure má tendenci konvergovat ke spotové ceně. ALE… nejbližší kontrakty mají tendenci ke spotu konvergovat rychleji, než ty vzdálenější.

Vzpomeňte si na gumičku z minulého dílu seriálu. Když se gumička natahuje, vzdálenost dvou bodů na gumičce se zvětšuje a naopak. Takže když se část term structure hýbe rychleji, term structure se roztahuje nebo naopak smršťuje. Tento efekt pak způsobuje také pohyb interdelivery spreadů.

Co nás čeká příště?

Možná již tušíte, jakou spojitost má konvergence ke spotu se dvěma různými spreadovými strategiemi, kterými jsou bull a bear spready. Zkuste nad tím popřemýšlet a příště si to prozradíme.